Volunteer v Jihoafrické republice, Hillside Farm,

Letenky jsou od 15 tisíc korun. Já jsem hledal letenku na internetových stránkách GTS international a STUDENT AGENCY. Čím dříve rezervujete, tím levněji a méně přestupů.

Letěl jsem se SkyTeamem* - z Prahy do Paříže s Českými aeroliniemi, z Paříže do Johannesburgu s Air France. Z Johannesburgu do Kapského Města se South African Airways. Zpět stejně. Víc přestupů neznamená pouze delší cestu, je i větší pravděpodobnost ztráty zavazadel.

Celní kontrolou jsem musel projít v první africké destinaci (znamená to vyzvednout zavazadla a znova si je nechat prohlédnout). Tou destinací byl Johannesburg. Na pásu se ale ani po hodině zavazadla neobjevila. Tak jsem zamířil k velkému pultu Air France zřízenému speciálně pro ztracená zavazadla. Čekala mě spousta překvapivých informací (měl jsem smůlu, že jsem cestoval zrovna z Prahy; věděli, že se zavazadla neztratila, ale nevěděli, kde jsou). Zavazadla „se našla“ asi 20 min. před odletem plánovaného letadla. Odletěl jsem dalším spojem na standby (to znamená se všemi zavazadly v prostoru pro cestující). Zavazadla se vešla do úložného prostoru pro osobní věci nad sedadly. Nazpět jsem letěl z Kapského Města přes Johannesburg a Paříž do Prahy. V Paříži, první evropské destinaci, jsem musel svá zavazadla opět odbavit - proběhlo bez komplikací. Šestihodinové čekání na podlaze v pařížské letištní hale cestou domů nebylo příjemné.

Co se týče “jídla”, které bylo při letu do Prahy podáváno (v plastové nádobce byl tenký krajíc chleba, již namazaný máslem), hnus. Jasně tím dali najevo, aby si ho lidi brali s sebou. Já ho měl.

Letiště

Pařížské mezinárodní je ohromný, v Johannesburgu je dost veliký. A v Kapském Městě? Tam je malinkatý. Z letadla vás vyhodí přímo na letištní plochu, ze které musíte pěšky do letištní budovy.

Nahoru

Doprava v Jihoafrické republice

Letadlo je v Jihoafrické republice často používané. Let z Johannesburgu do Kapského Města trval zhruba 2 hodiny. K jídlu jsem dostal krabici s odpornou bagetou. Let z Kapského Města do Johannesburgu byl stejný.

Autobus

Cesta trvá dle průvodce* z Johannesburgu do Kapského Města 19 hodin. Cena v prosinci a lednu (hlavní sezóně) zhruba R375*. Mimo sezónu spadne o 30%.

Vlak

Cesta trvá 27 hodin, cena stejná jako za autobus.

Půjčení automobilu

Jezdí se vlevo a nedoporučuje se jezdit v noci. S autem jste nezávislí, soběstační, a při více lidech je to výhodné.

Doprava v Kapském Městě

Auto od hostelu Ashanti*, které pro vás (ne)přijede

Hostel Ashanti slibuje zadarmo odvoz lidí, kteří mají rezervován pobyt, z letiště. Ovšem pokud se jim podaří přiletět do Kapského Města mezi 8:30 a 16:00. (Mně se to nepodařilo.)

A pozor. Zpět na letiště z hostelu Ashanti už vás zdarma neodvezou.

Cesta taxíkem z letiště do hostelu mě stála R170*(asi 656 Kč). Hostel nabízí výhodný odvoz na letiště. Jel jsem samotný, a zaplatil R90. Čím víc lidí, tím je to levnější.

Nahoru

Metro train

Jediným vlakem, kterým jsem v Jihoafrické republice jel, byl takzvaný „metro train”. To je elektrický vlak podobající se našemu metru, který spojuje okrajové části Kapského Města s centrem. Nikdy nezajede pod zem a je přibližně 3x pomalejší než naše metro. POZOR. Jsou 2 třídy. První třída se nazývá PLUS. Plus je napsané nahoře na vagónech. 2. třída je bez plus. Turistům se doporučuje jezdit výhradně s plus, které mívá polstrovaný sedačky. Rozdíl je cenový a především v cestujících. Ti, co jezdí 2.třídou, nebudí zrovna moc důvěry. Prostě a jednoduše. Ve 2. třídě jezdí méně majetná, především černá část obyvatelstva. V první jezdí turisti a ta zbylá část, které osazenstvo 2. třídy nahání trošku obavy. Tedy většinou ta světlejší.

Centrální nádraží v Kapském Městě mi hodně připomínalo Hlavní nádraží v Praze. Jízdenku, kterou si zakoupíte, na vás budou v cílové stanici chtít.

Z nádraží ve Fish Hoeku* jede vlak do Kapského Města každou chvíli – jízdní řád jsem ve Fish Hoeku nenašel. Bílým se doporučuje jezdit pouze za světla.

Black bus*

Má často stanoviště u vlakových či autobusových nádraží, od nichž vyráží k cílům, které jsou napsány za předním sklem.

MHD – relativně pohodlné a bezpečné trolejbusy, tramvaje nebo autobusy jako u nás tam nenajdete.

Nahoru

Hostel Ashanti = Ashanti Lodge

11 Hof Street, Cape Town

Ashanti je hostel, kam vás ubytují po příjezdu. Na recepci zaplatíte vratnou kauci R50. Řeknou číslo pokoje a napíší vám dvě hesla. Jedno od vchodových vrat a druhé od pokoje. V hostelu Ashatni se během mé 1. návštěvy kradlo (konkrétně kamarádovi ukradli digitální fotoaparát). Dveře do pokojů tenkrát nebyly zabezpečeny proti nežádanému vniknutí. 3 neděle po mém příletu už bylo odemykání dveří na heslo. Pokoj, do kterého vás ubytují, bude obývat 6-8 lidí, možná volunteerů. Nevadilo mi, že v pokoji byli kluci a holky pohromadě.

Pod palandou je odkládací prostor, který se dá zamknout buď vlastním zámkem, který doporučuji přivézt, nebo zámkem, který půjčí na recepci za vratnou zálohu. Pokud ho ještě budou mít.

Cenné věci doporučuji uložit buď do odkládacích prostor pod zámek, nebo do trezoru.

Trezor může být opravdu nejlepší způsob, jak „neztratit“ drahocenné věci. Doporučuji pouzdro na věci, které si chcete odložit do trezoru, na něj papír se svým jménem a fotkou, kterou můžete nalepit, přilepit, vložit…

Personál, co dělá v Ashanti na recepci a v baru, ale také taxikáři, bývají studenti místních univerzit.

V zimě je tma už v 5. Při každé návštěvě KM budete potřebovat nocleh. V KM není pouze Ashanti Lodge, jsou i levnější. Ale třeba bez sprchy, baru. Já jsem si pokaždé vybral Ashanti Lodge, protože jsem už věděl, co očekávat. Noc jsem si většinou telefonicky rezervoval 4 dny předem. V létě to bude zapotřebí asi dřív – hlavní turistická sezóna, ale zas je později tma (spíše se dostanete zpět na farmu za světla).

Při rezervaci jsem řekl své jméno, že jsem volunteer a místo volné měli. Když volala kamarádka a neřekla, že je volunteer, místo nebylo. Poté zavolala ještě jednou s tím, že je volunteer a místo bylo…

Stalo se, že pobyt, který měl být za rezervován, nebyl po příjezdu nalezen. To se vždy vyřešilo k naší spokojenosti.

V Hostelu je bar. Funguje od rána, kdy se snídá, do noci, kdy se chlastá. Oficiálně zavírají po půlnoci.

Nahoru

SASTS (agentura zprostředkovávající práci)

11 Bree Street, Cape Town

Pro Jihoafričany práci v Evropě, Kanadě a USA. Volunteer je tam poměrně nový projekt.

Ohledně internetu na stránkách SA píší, že se tam budete moci zadarmo podívat na mail (normálně v kanceláři na jejich poměrně pomalých PC). V praxi toho lze využít pouze první poznávací týden, kdy jste v Kapském Městě, a při Bubínkovém festivalu.

Bubínkový festival pořádá SASTS ve svých kancelářích jednou za čas - najmou evropsky oblečené černochy, kteří vás budou pár hodin učit bubnovat a po skončení budou bubínky prodávat. Bubínky lze koupit normálně v suvenýrech. Je to dobrá možnost, jak poznat i jiné volunteery.

Nahoru

Akce 1. týden po příletu

SASTS zajistí cestovní agenturu, která vám ukáže populární turistická místa. Poznávací zájezdy jsou dobrovolné – nemusíte tam, budete-li mít jiný program. 1. týden budete trávit s ostatními volunteeery. Já jsem tam byl se šesti Němkami, jedním Němcem a Holanďankou.

1.den, úterý je vyhrazen příletu. Když přiletíte do KM mezi 8:30 a 16:00 tak vás i bezplatně odvezou na hostel (viz rub vizitky).

2.den, ve středu, vám paní od agentury ukáže důležitá místa (nádraží, nemocnici), a s průvodcem se projdete parlamentem.

Odpoledne jsme měli jít k SASTS kvůli dalším informacím. Místo toho nám tam začal nějaký pán od cestovní kanceláře povídat o výletu do Krugera*. Jak je to super, co všechno možná uvidíme (a rozdal brožurky s cenami). To byl pro mě trošku šok, protože jsem věděl, že na tohle nemám prachy ani čas. Po skončení jsme mu zatleskali a on odešel.

Pak nám teprve sdělovali podrobnosti o jednotlivých projektech.

3. den, ve čtvrtek, byl Kapský poloostrov. Cestou jsme se v Simon‘s Townu podívali na chráněnou kolonii tučňáků (Jackass Penguins) (až na farmě jsem se od Soni* doslechl o existenci restaurací, kde se tučňáci a jejich vajíčka konzumují). Možná vás vezmou na Mys Dobré naděje, kde páchla rybina a bylo hodně turistů. Následoval Cape Point, přeplněný lidmi (a to nebyla sezóna).

Cestou na Kapský poloostrov nejspíš pojedete kolem Hillside Farm (viz mapu).

4. den, v pátek, byl Robben Island. Dříve vězení, dnes turistická atrakce. Jihoafričané si myslí, že to bylo nejkrutější vězení na světě ve 20. století. Mě nějak extra nezaujalo. 19 z celkových 27 let věznění tam byl v cele číslo 5 Nelson Mandela*.

5. den, v sobota, byl pro mě nejzajímavější. Nejdřív The District Six Museum*. Fascinující. Poté chudinské čtvrti - townshipy.

Nezbytná zastávka u stánku s jídlem. Jídlo se bude hodit, když půjdete na návštěvu do rodiny. Kupte normálně banány nebo jiné ovoce.

Průvodce stavěl v místech, kde stavěly i jiné cestovní agentury (turistické atrakce). Byli jsme i ve druhém největším townshipu (přibližně 1 milion lidí) v Africe – větší je jen u Joburgu.

Budete-li dávat na ulici dětem bonbóny, dělejte to prosím opatrně - stačí zašustit s bonbóny a je tam hodně dětí. Nejenže vás mohou ohrozit (množstvím), ale především to nevypadá důstojně. Jako dávat psům piškoty.

V townshipu jsme všichni ochutnali podomácku vyrobené pivo. Velice zajímavé.

Hodně lidí bydlících v townshipech má práci. Rozhodně není pravdou, že jsou tam samí krvelační zločinci. Tím ale nechci popřít, že největšími problémy obyvatel slumů* je nezaměstnanost, aids, alkoholismus, drogová závislost a kriminalita.

6. den, v neděli, byla ochutnávka vína. Nejdřív jsme navštívili zahradu Kirstenbosch u Stolové hory. Moc hezké. Pak jsme jeli na ochutnávku vína. Prohlídli jsme si nejstarší vinici v Jihoafrické republice. Ochutnávku jsme si zaplatili sami. Pozor. Můžete se tam pěkně ztřískat! Bylo to okolo poledne, nalačno. Skleničku vám ta paní vždy nalije plnou, vín bylo asi 5 druhů…

7. den, v pondělí, budete balit.

8. den, v úterý byl trošku zvláštní. Odvezou vás k vašim projektům. Bylo to jako jít první den do nový školy.

Nahoru

Farma (dnes již neexistuje)

(projekt Shiloh) toto je dnes pouze historie

http://www.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=139&art_id=vn20070821060947233C959192

Kde se Hillside Farm nacházela? Na Kapském poloostrově - mezi Fish Hoekem a Ocean View, zhruba 45Km od Kapského Města.

Sonia Cope, Hillside Farm, Kommetjie Rd,Sunnydale, Fish Hoek, Western Cape,

Sonia je žena, která se rozhodla zbytek života věnovat pomoci chudým Afričanům. Charitě.

Hillside Farm je útulek pro zvířata (osli, muly, koně, psi), která byla chována v nevhodných podmínkách nebo měla být utracena. A pro děti rehabilitační centrum. Již dnes je tam úspěšně prováděna zvířecí terapie, terapie hrou.

Hillside Farm je Sonin majetek.

Cílem projektu Shiloh je zvýšit naději na lepší život dětem 2 okolních townshipů (často děti týrané, zneužívané, bez rodičů – úmrtí na AIDS).

Bydlení (již neexistuje)

Volunteeři, selektovaní dle pohlaví, bydlí v baráku, který má 3 pokoje + obývák, kuchyň a koupelnu.

Sonia bydlí kousek dál v malém přístavku blíže k oslíkům.

Úklid na farmě (již neexistuje)

Sonia nepovažuje za nezbytně důležitý. Uklízela vždy před příjezdem své návštěvy. Vlastní iniciativa je vítána. Na farmě je zapotřebí domácí paní. Někdo, kdo obstará oběd a základní úklid. Je fajn vysprchovat se v čisté koupelně. Britky, Irky, na rozdíl od Němek a Holanďanek, nikdy neuklízejí. Češka tam zatím nebyla.

Pokoj. Po jednom měsíci mi Sonia nabídla čistý povlečení. To bylo dobrý. Jinak jsem u ní nikdy jakoukoliv úklidovou aktivitu nezaznamenal.

Špinavé prádlo si každý pere sám. Za barákem venku je pračka, kterou jsem nazýval pračka „likvidátorka“ (prádlo rozhodně nešetřila). Její odstředivou funkci jsem nikdy nepochopil – to ale nevadí, protože za dobrého počasí je prádlo i bez ždímání během pár hodin suchý. Za špatného počasí se prádlo suší na verandě.

Prášek na praní si musí každý kupovat sám.

Špinavé nádobí. Někdo dělá snídani, někdo večeři, někdo oběd - podle počtu volunteerů a ochoty. Ten, kdo vaří, většinou nemyje. Takový mytí nádobí po 8 lidech + hrnce… Dobrej VORAZ (já jsem si to vždy užil). Hodně mastné věci se myjí ve venkovním dřezu.

Sprchováni je na farmě při 6 lidech omezeno na 3 minuty.

Jídlo (již neexistuje)

Od pondělí do pátku se jí 3x denně. Snídaně, oběd, večeře. Snídaně je velice bohatá. Salát z ovoce (nakrájené pomeranče, banány, broskve, jablko, mango… .), opečené toasty nebo housky, máslo, burákové máslo, tvrdý i zrající sýr, a vždy jahodová marmeláda. Pilo se kafe, voda, kravské i čerstvé kozí mléko. K Obědu jeden z volunteerů něco uvařil. Mě Sonia nechala jednou uvařit bramboračku. Sice tvrdila, že je dobrá, ale pak už ode mě vařit nic nechtěla. K večeři byly polévky z polotovarů, opečená houska nebo toast s majonézou, máslem, rajčetem, paprikou. Někdy byla „2. večeře“. Obvykle britský puding nebo zmrzlina s ovocem.

V kuchyni byly k dispozici pouze 2 druhy pytlíkovaných čajů. - černý a roibos. Pokud máte rádi nějaký jiný, dovezte si ho.

Klení, nadávání

Sonia na farmě zakázala. Mimochodem, je hodně fajn aspoň 2 měsíce na nic nenadávat. Takže žádný fuck, shit. Pokud nadávat, tak potichu v mateřštině.

Vybavení pokoje, koupelny (již neexistuje)

Obývací pokoj

Nějaká křesla, knížky, stolek, v zimě nepostradatelný krb.

Klučicí pokoj (je jeden)

3 postele (počet je variabilní dle potřeby), velká skříň, 2 koše na špinavé prádlo, jeden odpadkový koš, zamřížované okno a elektrické zásuvky.

Holčičí pokoje (jsou 2)

Nevím. Asi stejný.

Koupelna

Sprcha, vana, záchodová mísa a umyvadlo. Místnost, ve které jsem poznal kouzlo úklidu.

Kuchyň (již neexistuje)

Spižírna, sporák, kuchyňská linka s nádobím, velká mikrovlnka, 2 veliké ledničky.

Je to zvířecí farma. A zvířátka mají absolutní přednost. Před čímkoliv. Chvíli před mým příjezdem jednomu volunteerovi vzplála umělohmotná nádoba na elektrickém sporáku. Hořelo, a kuchyň podle toho vypadá. Ale vevnitř se pracuje pouze když je venku ošklivě. Byl jsem tam od srpna do října – tedy v zimě – a tato situace nenastala.

Užívání drog (Tohle platí pořád. Život bez toho je celkem hodně fajn)

Je na farmě přísně zakázáno. Takže nesmíte pít alkohol, brát drogy a kouřit. Dodržuje se to!

Denní rozvrh

Každé všední ráno se vstává v 7, v 7:30 se začíná úklidem po oslících (o víkendu uklízí Sonia, nebo to udělá z nudy volunteer). Je možnost individuálně začít i dřív. Ale to, na čem Sonia tvrdě trvá, je, aby v 7:30 byli opravdu všichni mimo jednoho nastoupeni u oslíků (jeden dělá snídani). V létě se prý začíná dřív kvůli vysoké teplotě. Čím dřív začnu, tím dřív skončím! Takhle bych to neřekl - často je nutné dodělat již začatou práci.

Zvířata na farmě

Slepic tam bylo kolem dvaceti + 4 kohouti. Počty se stále mění

(slepice chcípaly, kuřata a housata se líhla). Při mém pobytu tam mimo oslíků (9) a jedné muly* (osly a mulu krmila Sonia 3x denně), byli 2 psíci (ten s velkou bílou hřívou okolo krku je Skippy, druhý

je Teg); 3 kočky; 3 kozy (Sweetypay, která zrovna moc sladká není, a spol.); 2 prasátka (Cool a Spunky); 2 křečci; 2 mladé ovečky; neupřesněný počet hus a kachen. Každé zvíře mimo slepic a většiny kachen má jméno. Zbývá snad jen dodat, že jména dával někdo s velice dobrým smyslem pro humor.

Kozy Sonia dojila s volunteerkami (taky jsem si to zkusil) při východu slunce. Slepice měly k dispozici celou farmu, psi a kočky měli volný přístup do baráku. Zvířata – Sonia je neprodává ani nezabíjí – nesmějí být jakkoliv fyzicky za cokoliv trestána.

Jazyková znalost

Hodně afrických imigrantů mluví částečně portugalsky, v okolí farmy anglicky, ale třeba v obchodě na vás můžou vybafnout afrikánštinu (doporučuji před odletem se naučit alespoň základní afrikánské číslovky). Na farmě se v Sonii přítomnosti mluví anglicky, jinak tak, jak druhý nejlépe rozumí.

Opičky (baboons)

Žijící v okolí farmy nejsou vítané. V okolí farmy se staví stále nová obydlí (velice atraktivní místo – Sonia měla jen během mého pobytu několik nabídek na odkup farmy), která zabírají přirozený prostor pro původní obyvatele. Sem tam se stane, že opičkám dojde poslední zbytek potravy (oheň, sucho). Poslední varianta, co mohou udělat - najíst se u sousedů. Jsou agresivní a neodbytné. Nikdy v jejich přítomnosti jakýmkoliv způsobem nemanipulujte s jídlem.

Nahoru

Volný čas na farmě (již neexistuje()

Zima – dá se říct, že se pracuje od svítání do soumraku. Za tmy se kvůli bezpečnosti nikam jít nedá. Proto doporučuji přivézt tak 4 pětisetstránkové, pokud možno nudné knížky - dáváte-li přednost českému jazyku. V angličtině je tam ke čtení hodně beletrie; South Africa od Lonely Planet; kuchařky, publikace o kutilství, učebnice věnující se oslíkům, slovník anglicko – afrikánsko – zulu – xhoský.

Já jsem tam měl: Jižní Afrika od Rough Guides, Cape Town v angličtině od Lonely Planet (nevyužil), Jihoafrická republika v němčině; Ošklivá vévodkyni od Liona Feuchtwangera, Tajemný Etrusk a Čtyři západy slunce od Miky Waltariho (nestačilo to).

Píšou se tam hodně deníky.

V létě se na farmě kvůli sluníčku začíná dřív. Vycházející slunce vzduch rychle ohřeje. Už na jaře jsem tam zažil okolo osmé hodiny ranní velké teplo. Většinou se končí odpoledne. Pak je volno. Slyšel jsem, že teplotní rozdíl mezi Atlantikem a Indickým oceánem může být až 10 stupňů Celsia…

Víkendy

O víkendech převládá forma samoobsluhy.

Víkendy na farmě jsou volné. Volno můžete věnovat výletům: safari, pštrosí farma, Velrybí festival v Hermánusu v zimě, Kapské Město - Bubínkový festival, Stolová Hora (1087m), Lví Hlava*…

Na farmě není televize.

Je vhodné přivézt něco pro děti. Já jsem dovezl nějaké křídy, modelovací hmotu, hliněné kuličky. Made in Czech Republic.

Nahoru

Počasí

Byl jsem tam v zimě a začátkem jara (u nás bylo léto, podzim). Teploty se podobaly průměru středoevropských v létě. Málokdy tam prší – sucho s častými požáry. Při písečné bouři vanul prudký vítr s pískem - písek je pak všude…

Bezpečnost na farmě

Výborně tam fungovala sousedská výpomoc.

Barák Sonia na noc vždy zamkne.

Nahoru

Doprava v okolí farmy

Z Fish Hoeku do Ocean View jezdí autobus (vlastně jede z jednoho konce poloostrova na druhý). Nestačí poptávce, kterou doplňují black busy - soukromí přepravci, používající především transportní Toyoty Hiace (v jihoafrické verzi se tam vejde až 16 lidí), většinou na první pohled v ne úplně nejlepším stavu. Z Fish Hoeku jezdí buď do Masephumulele nebo do Ocean View. Když nasednete do busu, co jede do Ocean View, tak vám asi zastaví hned u odbočky k farmě. Pokud pojede do Masephumulele, budete muset k odbočce kousek dojít.

(K projektům vás v úterý odvezou. Viz dříve.)

Za cestu od farmy k vlakovému nádraží se platilo R3,50, doporučuji si drobné připravit předem. Cesta vlakem z Fish Hoeku do Kapského Města stojí R8,50 - bez problémů rozmění. Bude-li ale zrovna vlak na nádraží, čekejte frmol - hotovost pak bodne.

Kolo, které je na farmě k dispozici, je dobrý na kratší vzdálenosti, třeba do obchodu, nebo i do Fish Hoeku. Na větší výlet by potřebovalo servis.

Jiné projekty

Vím o projektech, které se zabývaly učením angličtiny, rehabilitační prací, prací s velice malými dětmi.

Asi nejrozšířenější je výuka angličtiny. Je nutná a potřebná. Trošičku nevýhodu vidím v tom, že se učitel každé 2 měsíce mění...

Jedna kamarádka pracovala chvíli ve vesnici Muizenberg (kousek nad Fish Hoekem – viz mapy), ve které je zdravotnické zařízení pro chudé. Jako rehabilitační pracovník měla každý den rehabilitovat asi 50 černoušků, kteří nemluvili žádným z evropských jazyků. Byla jediná, která to prováděla, a absolutně nestíhala. Navíc věděla, že po ní nikdo pokračovat nebude - po několika týdnech změnila projekt.

Volunteeři, kteří pracovali na Hillside Farm, snad nikdy projekt nezměnili. To se ale normálně dělá, když nevyhovuje. O tohle se stará SASTS.

Nahoru

Bydlení v jiných projektech

Bydlení volunteerů funguje tak, že SASTS platí rodině, ve které je dotyčný ubytován. Hostitelské rodiny si většinou volunteerů váží a snaží se vycházet vstříc. Slyšel jsem o jedné výjimce.

Hostitelská rodina by měla mluvit anglicky.

Teplé jídlo v ulicích Kapského Města

Bez následků jsem ve stánku na ulici párkrát něco koupil a snědl. Bylo hodně dobrý.

Voda

V Jihoafrické republice je voda z vodovodu bez nepříjemných pachutí a nezávadná. Hodně ušetříte.

Zdraví a očkování

Okolí Kapského Města je známým africkým letoviskem pro Evropany. V oblasti Západního Kapska malárie absolutně nehrozí, antimalarika tedy nepotřebujete. Ale při cestě na sever jsou zapotřebí – můžete je pořídit buď v ČR na předpis, nebo klidně až v Africe (bez předpisu, za hotovost).

Byl jsem očkován proti oběma žloutenkám a břišnímu tyfu.

Nahoru

Spojení se světem

Email

Seznam.cz, pod kterým jsem měl adresy, mi nešel v Kapském Městě v žádné z internetových kaváren, kterou jsem navštívil. Tak jsem přešel na centrum.cz, které šlo bez problémů. 2 týdny před odletem seznam fungovat začal (nevím, jestli na to měla vliv má urgence). Mezinárodní jdou bez problémů.

Pošta

Balíky chodí děsně dlouho - 2 měsíce. Pohledy a dopisy jsou rychlejší – 2 týdny.

Telefon

Doporučuji odblokovaný mobil pro evropskou síť. Velice levně se dá pořídit místní předplacená SIM karta a pak podle potřeby dokupovat kredit - 2 mobilní operátoři. MTN a Vodafone. To je asi nejlepší způsob jak komunikovat s místním světem. Místní telefonování je zhruba 2x dražší, SMS 3x dražší než u nás.

Pro volání z Jihoafrické republiky si již v ČR můžete zakoupit kartu X od Českého telecomu.

Na farmě je telefon pouze pro Soniu.

Nahoru

Internet

Cape Town

Je téměř v každém větším nákupním centru, stejně jako společnosti provozující poštovní služby. Cena bývá různá – od R1/min do R15/60 minut.

Adderley je ulice, která vede z vlakového nádraží k hostelu Ashanti. V ní je mimo jiné internetová kavárna. Přesně si to nepamatuji, ale snad účtovali za 90 minut R15. Dle vzhledu personálu usuzuji, že patří muslimům. Porno je tam přísně zakázaný.

V jiných kavárnách pouze zakázaný. To přísně vypadalo tak, že za zády stáli chlapi, kteří koukali lidem (nenápadně) do monitorů.

Na Ashanti je internet pro hosty (v době mého pobytu tam byly 3 pravěké krabice, dvě fungující obrazovky a pomalé spojení). Při příjezdu R1/min. a poslední den mého pobytu v Africe překvapivě R1/2 min.

Na centrále SASTS máte ve všední den možnost mezi 9. a 12. dopoledne mrknout zadarmo na emaily. To je moc pěkný. Ale vzdálenost 45 km od farmy a fakt, že v té době je na farmě „worktime“, z toho dělá celkem dobrý vtip.

Okolí farmy

Na farmě je internet, ale pouze pro Soniu. Asi 2 km od farmy je nákupní centrum Pick and Pay (obdoba Tesca), kde si účtovali R5/15 min. Za poplatek vám tam taky z paměťové karty vypálí fotky na CD (PozoR! Pečlivě si překontrolujte fotky, které jste si nechali vypálit na CD). Ve Fish Hoeku jsou malé kavárničky - R1/min.

Shrnuto. Internetu je dost, spojení bez problémů, cena vyšší. Draho bývá přes poledne, pozdě večer je až 3x levněji.

Nahoru

ISIC, slevy

Uvědomte si, že budete turistou a že JAR není sociálně vyspělá země. Sečteno a podtrženo – budou se z vás snažit vymačkat co nejvíc peněz. ISIC, studentská karta na slevy, tam existuje, ale nepodařilo se mi ji uplatnit.

Policie

Policie tam nemá příliš dobrou pověst - do pádu apartheidu byla přirovnávána k nejhorším gangsterským organizacím. Jen pomalu se její prestiž zvedá. Většinu věcí si tam lidi řeší sami – na policii se při krádeži rozhodně nespoléhejte.

Bezpečnost

Jihoafrická republika je známa jako ne příliš bezpečná země. To ale rozhodně neznamená, že když vytáhnete nos z hostelu, tak vás hned oloupí, znásilní a zabijí. Jsou určitá bezpečnostní pravidla, které je dobré dodržovat. 6 základních doporučuji.

1. Co nejméně se pohybovat sám. Čím víc lidí, tím lépe – samotnou bělošku jsem na ulici neviděl.

2. Nikdy nechodit venku po setmění. Pokud ano, na vymezených místech (na recepci vám poradí). Taxi tam funguje bez problémů.

3. Snažit se nevypadat jako turista. Vždy vědět kam jdete (mít předem důkladně prostudovanou mapu), nikdy nevypadat, že něco hledáte a vypadat sebevědomě – platí především pro ženy.

4. Prachy. V peněžence jsem nosil tak 10%. Vše ostatní jsem měl v postraních kapsách a kapsičkách. Taky se dají nosit v botách, ponožkách…

5. Vypadat nenápadně. Nikdy hodinky, náramky na ruce, řetízky na krku (jsou vidět a mohly by dráždit).

6. Ostré nástroje, zbraně. Někoho může třeba napadnout, že si vezme nějakou zbraň, kterou bude bránit sebe a svůj majetek. Jakákoliv zbraň, kterou máte, se může obrátit proti vám. A to by jistě psychicky neprospělo…

Nahoru

Peníze, financování

Měl jsem cestovní šeky v eurech. V první směnárně na letišti mi řekli, abych tam vyměnil všechno, co mám. Do banky nebo směnárny jsem šel, když jsem randy potřeboval (v hostelu Ashanti přes den funguje směnárna).

Na kolik vás vyjdou výlety, pobyty na hostelech a jídlo mimo farmu?

Určitě počítejte s jídlem na první týden a poslední den před odletem v hostelu Ashanti. Myslete na spojení s domovem (internet, případně telefon), víkendy mimo farmu (jízdenka – většinou nejde jít pěšky, hostel – Ashanti nebo nějaký levnější?, jídlo – hospoda, bar na Ashanti, nebo koupit v supermarketu a pak uvařit v kuchyni na hostelu?, taxi – jít pěšky?, vstupný – raději nechodit?). Opravdu chcete navštívit Krugerův národní park? – jsou i levnější možnosti, třeba jednodenní výlet na soukromé safari - krom slonů a hrochů tam uvidíte nejspíš to samý (nebo i víc). Do Krugera to budete mít s cestovní kanceláří z Kapského Města hodně drahý - jenom 4 dny vyjdou nad 12 000Kč (viz 2. den poznávacího týdne).

Budete dělat charitu, ale vždy jako turista.

Platební karta „Maestro“, kterou jsem měl ke studentskému účtu, je dobře využitelná. Proto jsem ji nechal raději doma. Hodně důležité pro mě bylo, vidět zbývající šeky, peníze přímo před sebou.

Na peněžní bankomaty chci upozornit. Slyšel jsem, že u některých bank není výběr zcela bezpečný. Asi to zní divně, ale je dobré, aby byl při výběru někdo u vás. Toto doporučení platí spíše pro slečny. Pánům doporučuji zvýšenou ostražitost.

Je v Jihoafrické republice levně?

Připadalo mi to tam poměrně finančně náročné.

RAND je v dnešní době něco okolo 4 Kč. Odkaz na CNBanku - momentální kurz.

Budete si muset opatřit cestovní šeky a tam vyměnit na RANDy (ukradené cestovní šeky jsou hůře zneužitelné než hotovost). Každá instituce si vybírá poplatky.

Pro bližší informace (jestli šek v dolarech, librách či eurech) se obraťte na odborníky v bankovních ústavech.

Nahoru

Elektrická síť

Bez problémů jsem 2. den sehnal adaptér. Je nutný i pro naše zástrčky bez nuláku.

Lidičky, které tam potkáte

Lidičky ze Západu

Neznám ani všechny státy US, tak neočekávejte, že nějaký Američan bude vědět, kde je Zlín.

Možná se zeptají na Prahu a na to, jestli bydlíte v Praze. Tak řekněte, že bydlíte, a budete cool1. A když ne? Tak bydlíte jenom kousek od Prahy. Celá ČR je jen kousek od Prahy…

Domorodci

Že se u nás bojuje, jsme prý okupovaní Sovětskou armádou (asi si nás pletou s Čečenskem). Většinou ví tak maximálně o Praze, někdy znají český fotbal a fotbalisty. Nedvěd, Poborský (v Jihoafrické republice je ale mnohem populárnější rugby). Taky znají milionářku Ivanu Trumpovou-Zelníčkovou*.

Vztah chudých černých Jihoafričanů k Robertu Mugabemu*

Mají ho moc rádi, obdivují ho, fandí mu a věří tomu, co řekne. A nevěří bělochům, když o něm, či jeho politice, povídají něco špatného.

Názory domorodců a imigrantů na práci v zemědělství a na bělochy

Nevím, jestli je ten názor častý. Nechtějí se dřít pro bohatý bělochy na zemědělské půdě. A raději jsou „nezaměstnaní“.

Nedivte se, když řeknou, že by všechny bělochy nejradši vykopali zpět do Evropy. Protože běloši bývají bohatí a černoší jsou chudí. A chudí černoši by rádi majetek bohatých bělochů. Zajímá mě, co by bylo trnem v jejich oku potom…

Nahoru

Africký čas

Lidi jsou tam pohodoví. Rozhodně se tam nepospíchá tak, jako tady v Evropě. A klidně může docházet na půlhodinová a delší zpoždění. Evropané na to nejsou moc zvyklí (hlavně klid). Já jsem si zvykl a po chvíli mi to začalo vyhovovat.

POZOR! Banky a letadla jsou přesná.

Nahoru

Ekologie

Vztah lidí k životnímu prostředí v Jihoafrické republice je téměř záporný. Alespoň co jsem já poznal.

Literatura, kterou jsem měl k dispozici

Jižní Afrika, Lesotho, Svazijsko - Rough Guides

nějaká knížečka o Jihoafrický republice v němčině, kterou jsem zapomněl na farmě

Internet http://www.mzv.cz/, http://www.afrikaonline.cz/, http://www.sopka.cz. A jiné cestovatelské.

Barevná mapka, kterou jsem dostal v informačním centru.

Dřív jak v osmnácti vás tam nepustí. Horní hranice vlastně neexistuje.

Vízum musíte mít až po 3 měsících. Po práci tedy zbývá ještě 1 měsíc. Většina volunteerů jela do Krugra a „okolí“. Naplánujte si 3. měsíc a víkendy již před odletem.

Vysvětlivky

SkyTeam = sdružení leteckých společností AeroMexico + Alitalia + Air France + KLM + Continental Airlines + ČSA + Delta + Korean Air + nwa

Joburg = Johannesburg

R375 = Rand je jihoafrické platidlo. South African Rand (ZAR)

Stolová hora = Table Mountain

Hostel Ashanti = Ashanti Lodge

Fish Hoek = svoji polohou u moře a nádhernou pláží patří Fish Hoek k turisty často vyhledávané vesnici. Nejlépe se ale prý stejně surfuje na druhé straně poloostrova – pláži Kommetjie u Atlantiku (v zimě tam surfují v neoprénu).

Black bus = Transportní Toyota. Auto menší než VW Transporter, většinou na první pohled v ne úplně nejlepším stavu. Rozjíždí se až po úplném naplnění nebo se doplňuje kdekoliv cestou.

Lví hlava = Lion’s Head je hora, ze které je lepší výhled na Cape Town – Kapské Město než ze Stolové hory

Kruger = Krugeruv národní park se rozkládá na severovýchodě Jihoafrický republiky

Sonia = majitelka Hillside Farm

Slum = Township = chudinská čtvrť

The District Six Museum = muzeum věnované apartheidu

The District Six = oblast, ze které byli místní černí a barevní obyvatelé za doby Apartheidu násilně vytlačeni. Dnes bydli v okolních townshipech.

Hillside Farm = oslí farma, kde jsem dělal volunteera

Nelson Mandela = jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu a bývalý prezident RSA

RSA = THE REPUBLIC OF SOUTH AFRICA, Jihoafrická republika

Township = chudinská čtvrť

Mula = sterilní potomek osla a koně

Robert Mugabe = momentální prezident Zimbabwe

Ivana Trumpová-Zelníčková = exmanželka Donalda Trumpa, amerického milionáře

Apartheid = období násilné separace černých a bílých obyvatel, která v JAR panovala

Petr Valenta (2004)

pevale@seznam.cz

Také se podívejte na Afrika - rady na cestu - praktické a aktuální informace z Afriky.

Má oblíbená. Znáte občanské sdružení neuvěřitelně schopných bab? Jmenuje se BERKAT. Navštivte a poznejte...

Nahoru